Jaké jsou nejčastěji používané způsoby a formy řešení pohledávek?

Jak je obecně známo, trh pohledávek se dělí na dvě základní skupiny. V prvé řadě na segment inkasa, kde je cílem získat ideálně vše, co náleží věřiteli, což se realizuje zpravidla na zakázku a druhý segment, nákup pohledávek, tedy druhotný trh pohledávek. Naprosta většina pohledávek se řeší v rámci inkasa.

Firmy, zabývající se řešením pohledávek, se snaží přizpůsobit věřiteli a zpravidla volí takové formy, které věřiteli nejvíce vyhovují. Jaké jsou ty základní možnosti, v situaci, kdy chceme zapojit profesionály.

Smluvní řešení pohledávek „na zakázku”

V tomto případě nejde o postoupení pohledávky, ale o aktivity řešitele realizované na základě plné moci a sjednaných podmínek.

Tato forma se využívá nejčastěji, zejména v situacích, kdy jde o českého věřitele a polského dlužníka. Je administrativně nejméně náročná, ale vyžaduje průběžnou komunikaci s věřitelem do doby, než je vyhodnocena aktuální situace dlužníka, věřiteli navrženy podmínky, za kterých je řešitel ochoten zahájit, na základě plné moci a sjednaných podmínek, pohledávku řešit. Jde o dohodu mezi věřitelem a řešitelem. Zde si věřitel sám rozhodne, zda chce či nechce na navržené podmínky přistoupit.

Dovolím si zde „přihřát polívčičku” a konstatovat, že při sjednávání podmínek by mělo být mezi věřitelem a řešitelem „zcela jasno”. Zcela jasno zpravidla je, pokud věřitel dostává veškeré informace spojené s řešením pohledávky ve svém rodném jazyce. Tuto nespornou výhodu nabízíme.

Postoupení pohledávky

Jde o situaci, kdy věřitel převede pohledávku na řešitele pohledávek. Převede tedy práva k pohledávce. V této situace se stává pro dlužníka věřitelem. Původní věřitel se sporu neúčastní. Má však právo, po celou dobu řešení kontrolovat tento proces. Řešitel, jako věřitel má širší manévrovací pole a realizuje kroky bez toho, aby musel každý krok konzultovat s původním věřitelem. Po získání části či celé pohledávky, neodkladně plní své závazky vůči původnímu věřiteli, za předem dohodnutých podmínek.

Postoupení pohledávky se taky někdy řeší s tím, že je věřiteli poskytnutá řešitelem určitá záloha na budoucí plnění. Tato forma se používá zejména v situacích, kdy pohledávka ohrožuje vlastní existenci věřitele. Pochopitelně tato záloha zajištěna řešitelem pohledávky navýšuje odměnu pro něj.

Prodej pohledávky

Zde je potřeba hned v úvodu upozornit na to, že se zpravidla, touto formou, získává jen zlomek z pohledávky. To je zásadní nevýhoda. Na druhou stranu má toto řešení velkou výhodu pro věřitele a to v tom, že získá určitou část financí z pohledávky hned – při prodeji. Nutno však podotknout, že jen poměrně malé procento pohledávek je takto možné řešit. Příčinou je fakt, že kupující postupuje vždy riziko a často, po vyhodnocení aktuální situace dlužníka, řešitel buď zcela odmítne nákup pohledávky nebo je ochoten přistoupit na nákuk za takových podmínek, že to věřitel vyhodnotí ,jako pro něj, nevýhodné.

Přirozeně se asi ptáte, jaká tedy je ta nejlepší forma? Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Každá pohledávka je jiná a zejména jsou různí dlužníci i odlišně uvažující věřitelé. Každá situace vyžaduje jiný přístup a postup aby byla co nejefektivněji vyřešena. Doporučit a zrealizovat tu nejefektivnější cestu, to by měla být úloha profesionlních řešitelů pohledávek!

200321