Řešení pohledávek by měl být v uvažování podnikatele, z pohledu posloupnosti, až druhý krok. Velmi důležitý a neodkladný, ale druhý. To proto, jde až o důsledek nějakého jednání, zpravidla obchodního. Pohledávka nevznikne jen tak, vždy musí předcházet uzavření nějakého závazku. Vždy jde minimálně o dvě strany. A právě tady se často zaseje semínko, ze kterého vzejde problémová pohledávka. Velmi podstatné a mnohdy zcela podceňované jsou aktivity vedoucí k „poznání partnera”.
Měl bych vědět s kým vstupuji do svazku, i když „jen” obchodního. U manželského partneři zpravidla znají svůj skutečný zdravotní stav, u obchodního to pravidlem nebývá. A právě ti, kteří nakonec pohledávky řeší, často nabízejí služby, jejíchž využití by budoucím problémovým pohledávkám mohlo zabránit. Proto si uvědomujme, že problémové pohledávce lze předejít tím, že se dozvíme s kým máme tu čest. Zavazujeme se něco plnit, to je odpovědnost. Zapomeňme proto na pohádky o džentlmenech a podání ruky! Dobrá písemná obchodní smlouva by měla být základem každého závazkového vztahu. Jasně, „každá sranda něco stojí”, ale v této fázi jde skutečně o srandu v porovnání s náklady, které jsou spojené s řešením pohledávky.
Zkusme proto prevenci, vyplatí se to!
191103
NOVÉ ČLÁNKY NA VÁŠ E-MAIL